Fotovoltaický (FV) průmysl slouží jako klíčový pilíř Číny pro dosažení jejích cílů v oblasti „dvojího uhlíku“ a vytvoření nového energetického systému. Nyní si vybudoval vedoucí pozici na světě a rozvinul komplexní samoregulační schopnosti. Průmysl se však dlouhodobě potýká s problémy, jako je nedostatečná koordinace mezi výrobou a aplikací, nesoulad mezi uspořádáním výrobní kapacity a nosností sítě a časté cykly nadměrné a nedostatečné kapacity, které vážně brání kvalitnímu rozvoji odvětví. Spolu s geopolitickými turbulencemi a nárůstem obchodního protekcionismu v posledních letech se „involuční“ konkurence v tomto odvětví zintenzivnila. Rozsah výrobní kapacity FV technologií dvojnásobně převyšuje poptávku a nízké ceny a neuspořádaná konkurence vedly k významným ztrátám přesahujícím 100 miliard juanů v celém odvětví po dobu dvou po sobě jdoucích let. Na kapitálovém trhu se celková tržní hodnota celého odvětví ve srovnání s historickým maximem zmenšila o téměř 4 biliony juanů. Pokud se tento trend bude nadále šířit, může vyvolat řadu řetězových reakcí a ohrozit národní finanční bezpečnost. Letos Všečínský shromáždění lidových zástupců a Čínská lidová politická poradní konference předložily relevantní návrhy na začlenění sektoru výroby fotovoltaiky do řízení energetického průmyslu.
V lednu 2025 vydala Národní komise pro rozvoj a reformy „Oznámení o prohloubení tržně orientované reformy cen elektřiny z obnovitelných zdrojů energie připojené k rozvodné síti s cílem podpořit vysoce kvalitní rozvoj obnovitelných zdrojů energie“ (FGNJ [2025] č. 136), jehož cílem je podpořit plnou integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie připojené k rozvodné síti do trhu s elektřinou, přičemž ceny se tvoří prostřednictvím tržních transakcí, což má z dlouhodobého hlediska pozitivní význam. Nicméně, jako národní dokument jsou specifické implementační detaily ponechány na formulaci každé provincie (města, okresu), což vede k nejasným politikám na mnoha místech. Tváří v tvář politické nejistotě a provozním rizikům způsobeným drastickými výkyvy cen elektřiny po vstupu obnovitelných zdrojů energie na trh muselo mnoho podniků zpomalit nebo pozastavit rozvoj a výstavbu nových projektů, což vedlo ke stagnaci růstu instalované kapacity domácí fotovoltaiky (FV) v roce 2025 a k potenciálnímu negativnímu růstu v roce 2026, poprvé v posledních letech.
Mezitím, pod vlivem geopolitických faktorů a stimulací snahy USA o návrat výrobního průmyslu, se čínská zámořská výrobní kapacita fotovoltaických (FV) modulů výrazně zvýšila na více než 100 GW. Vzestup odvětví výroby FV energií v USA a Indii omezil náš mezinárodní trh a export by mohl v dlouhodobém horizontu stagnovat. V důsledku toho klesl čínský export FV modulů v roce 2025 meziročně o 2,1 % a očekává se, že v nadcházejících letech vykáže nulový nebo mírný růst. S tlakem na domácích i mezinárodních trzích se to rovná dalšímu zhoršení situace pro celé odvětví. Pokud se poptávka letos bude nadále zpomalovat, celé odvětví bude i nadále utrpět ztráty a „involuční“ konkurence se pravděpodobně dále zintenzivní.
V klíčové době, kdy země plně postupuje v plnění cílů „dvojího uhlíku“, by fotovoltaický (FV) průmysl neměl být nadále řízen jako obecný výrobní průmysl. Místo toho by měl lépe chránit svou zavedenou vedoucí pozici v globální konkurenci, věnovat více pozornosti své důležité roli v energetické transformaci Číny a svému významnému strategickému významu pro národní energetickou a devizovou bezpečnost. V tomto kontextu může začlenění procesu výroby FV do řízení energetického průmyslu dosáhnout synergie mezi výrobou a aplikací, stejného důrazu na bezpečnost a transformaci a jednotné politiky a dohledu nad FV průmyslem. Pro zemi se jedná o modernizaci čínského systému hospodaření s energií založenou na změnách v energetické struktuře a aspektech energetické bezpečnosti a o důležitou záruku podpory realizace cílů „dvojího uhlíku“ a vysoce kvalitního národního rozvoje. Za tímto účelem se navrhují následující návrhy:
Zaprvé se navrhuje začlenit proces výroby fotovoltaiky do celkového plánování a řízení energetického sektoru. Národní komise pro rozvoj a reformu a Ministerstvo průmyslu a informačních technologií by se měly ujmout vedení v koordinaci řízení odvětví výroby fotovoltaiky, přičemž koordinaci a spolupráci by zajišťovala Národní energetická správa, Státní správa pro regulaci trhu, Ministerstvo ekologie a životního prostředí a další ministerstva a komise. Kapacita výroby fotovoltaiky by měla být koordinována s rozvojem energetiky a výstavbou elektrické sítě a měl by být zaveden mechanismus spolupráce na propojení „výroba-aplikace-spotřeba“.
Za druhé se navrhuje odkázat na zralé zkušenosti tradičního řízení energetického průmyslu a zavést mechanismus regulace trhu pro výrobu fotovoltaiky na základě energetického zákona Čínské lidové republiky. Propojit provoz fotovoltaických výrobních kapacit s plánováním národních fotovoltaických instalací a exportní poptávkou a vybudovat mechanismus dynamické rovnováhy „nastavování výroby podle poptávky“. Zlepšit systém regulace cen na straně výroby fotovoltaiky, zavést mechanismus cenového varování, v případě potřeby přijímat intervenční opatření v oblasti cen a nouzová opatření a vybudovat mechanismus řízení rizik pro prevenci a reakci na abnormální výkyvy tržních cen.
Za třetí se navrhuje zřídit jednotnou národní monitorovací platformu a zlepšit systém reakce na mimořádné události a monitorování nadměrných zásob. Měl by být zaveden systém monitorování provozu fotovoltaické výroby, který by monitoroval data, jako je výrobní kapacita, výstup, cena, spotřeba energie a kvalita, jakož i provozní dynamika oběhu, distribuce a spotřeby. Surovinový článek nejvýše předcházející fotovoltaické výrobě, polykřemík, by měl být zahrnut do národního systému energetických rezerv. Měl by být zaveden mechanismus reakce na mimořádné události pro dodávky a skladování surovin v extrémních situacích, aby se zvýšila odolnost průmyslového řetězce.
Čas zveřejnění: 9. března 2026